Pastelkovné? Jde to i bez krvácení státní pokladny

Všichni máme jistě ještě v paměti nápad sociální demokracie přispívat rodičům začínajících školáků na školní pomůcky jednorázovým poplatkem, tzv. „pastelkovným“.

Tento nárazový a průhledně populistický příspěvek pochopitelně nijak systémově neřešil situaci sociálně slabších a byl pouze určitým výkřikem před volbami. O tomto zde však uvažovat nechci. Právě to, že pastelkovné bylo absolutně nad rámec určité základní sociální pomoci, kterou by stát měl poskytovat, je pro mě argumentem, že o podobných projektech by si naše státní pokladna neměla ani nechat zdát, vhledem k tomu jak jsou vysoké daně a dluhy.

To ovšem neznamená, že se tyto akce nemohou realizovat jinak, jednodušeji a bez vynucení státní mocí.

Příkladem je počin Domu kultury v Hodoníně, který organizoval projekce filmů v rámci hodoňského filmového léta. Představitelé této organizace zvládli pro   místní občany udělat hned dvě prospěšné věci. Nejenže si na rozdíl od předchozích ročníků nepronajali zařízení nutné pro promítání a tím organizaci ušetřili peníze, ale také se rozhodli nevybírat vstupné a místo toho provést mezi lidmi dobrovolnou sbírku pro děti sociálně slabších občanů před začátkem školního roku. Tyto peníze byly navíc určeny přímo konkrétním lidem a neprocházely tedy žádným dalším přerozdělením, např. nějakou nadací. Tato akce ukazuje, že pokud je vůle a zdravý rozum, dají se zorganizovat prospěšné věci i bez ochranné ruky našeho „rodiče“ státu a zásahů do veřejné pokladny. Navíc v této věci se jistě lidé nerozdělili na „pravé“ a „levé“ a nevedli spor o to, zda přispět či ne. Ukázala se pouze ta věc, že když má člověk svobodu a volbu, nevadí mu se i podělit s druhým, který to potřebuje.

Autor: Miroslav Jahoda

Zdroj: Reportáž TV Slovácko