Žádný pilíř

Ani druhý, ani třetí – žádný pilíř

Zatím jsme mohli mnohokrát na vlastní oči vidět, že jakmile něco organizují státní úředníci, je to obvykle předražené a zhusta nefunkční – příklady vidíte kolem sebe. Společností teď hýbou S karty a druhý pilíř důchodového spoření. Jsa důchodového věku, žádný pilíři neřeším, důchodové připojištění si léta platím, kdybych se však nyní rozhodovala, pak by to bylo ne, ne, ne. Že by stát dokázal spravovat dlouhé peníze na důchod, tak tomu snad věří málokdo. A ještě k tomu povinně bez možnosti vystoupit ze systému! Jaké to je zjednodušení? Snad jen pro úředníky, nikoliv pro příjemce důchodů. Čím dál víc lidí se již rozhodlo postarat se o sebe na stáří vlastní cestou a je to tak velmi správné. Možnosti uložit si peníze na dlouhodobý účet, koupit akci či dům nebo byt, to už dělá velmi mnoho občanů.
Chci mít právo na volbu – na státní důchod si přece v aktivní věku ukládám prostřednictvím státu určitou částku, další je pak na mně. Zároveň chci mít své peníze na svém účtu a ne přes monopolní banku tak, jak se to pokouší znásilnit příslušné ministerstvo. Penze mi již na účet chodí a žádnou další kartu k tomu nepotřebuji.
Naopak se mi otvírá kudla v kapse když poslouchám zprávy, že by karta měla být povinná. Tak daleko nás demokratický systém snad pohltit nemůže.
Neříkají to Svobodní dávno – pouze moje vlastní rozhodnutí, moje vlastní zodpovědnost – je správná cesta? Říkají….

Věra Hubená