Je cenné vědět o cenách více

Zvýšení DPH o 1% přineslo přesně podle předpokladu nezřízené zvyšování cen, které postihuje každého občana. A to i jako příklad často uváděné rodiny s dvěma příjmy, což bývaly stabilní jednotky, které zdražování utáhnou. Zvládnou to i nyní, je na ně spolehnutí, ale musejí škrtat ve svých rozpočtech v plánech na kulturu, dovolenou nebo sport. Musejí být ve střehu před podfuky obchodů, které šidí jako zjednané. Stejně jako my ostatní.
Osamělé matky, zdravotně postižení a nemocní lidé nedostávají své sociální příspěvky včas, mají velký problém platit své složenky a přitom se jim ministerstvo vysmívá, že podle zákona je vše v pořádku. Marně protestující lidé jsou však na sociálních dávkách skutečně závislí a ostudné jednání ministerských úředníků je odporné. Rizikovou skupinou jsou i důchodci, ale ti tam jsou již delší dobu a většinou neumírají hlady. Nejsou peníze na léčbu postižených dětí, na neziskové organizace pomáhající sociálně potřebným a nemocným.
V této souvislosti na ně musí působit, jako červený hadr na býka, poslouchat ve zprávách kolik milionů stát vynaloží na církevní restituce. Nejsem si jista, jestli některé z církví, které dostanou milionové náhrady, skutečně nějaký majetek měly a kolik věřících vlastně seskupují. Nestačilo by prozatím jen vrátit nemovitý majetek a peníze, zvláště pro potřebné, vynaložit účelněji? Další a další šmejdy spolehlivě objevíme ve špatně připravených smlouvách, zbytečně tahajících z rozpočtu bankovky – vzpomeňme pražskou milionovou kartu, hospodaření VZP, nákupy nefunkčních zbraní a dalšího vybavení pro armádu a policii, nefungující rušičky mobilních telefonů ve věznicích – výčet by byl dlouhý a smutný. Tato vláda jde proti zájmům občanů.
Samozřejmě nejlepší řešení známe – nízké daně, minimální přerozdělování, ať si každý rozhodne sám, jak se svými financemi naloží. Jak je tedy možné, že o své představě nedokážeme přesvědčit voliče? Znovu a znovu volí komunisty a jak to tak vypadá, budou tak činit i v dalších volbách.
Najdeme-li cestu k oslovení každého proletáře v této zemi, a když ho přesvědčíme, že nám může věřit, vyhrajeme volby.

Věra Hubená