Dotace v praxi

„Dotační peníze nejsou na to, na co je potřebujete, ale musíte potřebovat to, na co jsou peníze.“ Jan Žídek

Malé ohlédnutí, jak fungují dotace z praxe.

Loni v létě nás oslovila nabídka dotace „Zahraničí 2012“. Podmínky vypadaly podobně jako letos, úplně nás to nadchlo: „Dotace může být maximálně 50% nejlevnějšího způsobu dopravy“.
Začali jsme zuřivě plánovat a představovali jsme si, jak pozveme skauty z Finska, nachystáme jim skvělý program a pak si uděláme oddílový výlet a oni nám skvělý program oplatí.
Když jsme všechno naplánovali a vypočítali, těšili jsme se, jak nám nabízená dotace umožní udělat cestu do Finska cenově přijatelnou pro našince. Byli jsme nemile překvapeni, když jsme zjistili, že v podmínkách jaksi chybělo, že dotace má velmi výrazný cenový strop, limitující zejména pobyt českých dětí v zahraničí.
Začali jsme tedy shánět další peníze jinde. S nadějí jsme hltali webové stránky Mládež v akci, vypadalo to úplně ideálně: „Snažíme se mládež podporovat při realizaci jejich vlastních nápadů a vizí, které využívají interkulturní učení, partnerskou a týmovou spolupráci a kreativní formy setkávání. Zvláště usilujeme o to, abychom zprostředkovali přístup lidem, kteří zatím neměli žádné nebo jen velmi omezené možnosti získat mezinárodní zkušenosti.“

ZlateSipy

Foto je ilustrační.

Pomalu jsme se prokousávali 27 stránkovým formulářem žádosti, 148 stránkovým průvodcem programem a dalšími manuály na vyplnění hlavního formuláře, pomocných formulářů apod. Když jsme po mnoha nocích měli pocit, jak skvělý projekt máme, poslali jsme ho na revizi krajskému koordinátorovi programu.
Rozhovor s krajským koordinátorem byl studenou sprchou. Vysvětlil nám, jaké projekty v minulosti uspěly. Že program nepodporuje nic, co zavání turistikou.
Nevyhovuje jim ubytování v rodinách (což z hlediska interkulturního setkávání je podle nás ideální, a navíc nejlevnější). Jako příklad kvalitního projektu, který v minulosti uspěl, uvedl jakýsi program mladých z několika zemí, kteří se za peníze evropských daňových poplatníků společně na mezinárodním setkání učili demonstrovat, domlouvat k tomu veřejné prostranství s policií, setkali se se starostou a vyráběli transparenty.
Žádost o dotaci jsme stejně nakonec podali, ale dopadlo to podle očekávání: „Vaše žádost… zamítnuta… projekt postrádá principy neformálního vzdělávání a v této formě se jedná o klasický turistický výlet…“ Takže jsme se poučili. Klasický turistický výlet špatný, demonstrace dobré. Inu… Kdyby to byly peníze od soukromých dárců, nic proti tomu, každý si může dávat peníze, na co chce. Jelikož se jedná ale o nedobrovolně přerozdělené peníze evropských občanů, jsme znechuceni, jaké jsou priority.
Z finančních důvodů jsme museli zatím naši cestu do Finska odložit. Nicméně podařilo se nám uskutečnit aspoň návštěvu Finů u nás.
Přijelo šest Finek ze skautského oddílu Espoo. Ubytovali jsme je v rodinách v Malenovicích, což byla pro většinu rodin první zkušenost s něčím podobným. Všichni museli překonat jazykovou bariéru a strach z cizího. Zjistili, jak jsou na tom s angličtinou, a že i po týdnu komunikace zaregistrovali obrovský pokrok a radost, že se domluví.
Užili jsme si spolu spoustu pěkných aktivit a vzali jsme je na hodně zajímavých míst v okolí. Všechny Finky si zaznamenaly svůj výškový rekord na Lysé hoře – 1323 n. m. Finsko je země velice plochá, zejména dole na jihu. Poprvé zažily lanové centrum, jízdu na koloběžkách z Radhoště, poprvé fáraly do dolu.
Jelikož jsme v té době pořádali Český pohár Turistického závodu, vyzkoušely jako hosté mimo pořadí ho zaběhnout.
S dětmi z oddílu strávily jeden den v české základní škole. Otřáslo s nimi, jaká je nízká autorita učitelů, hlučné chování v hodině, tak o přestávce, placení za školní oběd (ve Finsku je placen z daní), zamykací klece (=šatny).
Během pobytu jsme společně hráli mnoho her. Potěšilo nás, když jsme našli nějakou, kterou znaly obě strany.
Závěr:
1. Návštěva Finek u nás byla super a obohatila nás vzájemně.
2. Děkujeme A-TOM za každý peníz, který se jim pro nás podaří urvat. Není to jednoduché.
3. Projekty z evropských peněz jsou divné. Musí se psát speciálním jazykem, musíte se trefit a umět hodně kecat.
4. Dotační peníze nejsou na to, na co je potřebujete, ale musíte potřebovat to, na co jsou peníze.

Honza Žídek, TOM Lysáci, Malenovice

Článek převzat z klubového časopis „TOMÍK“ organizace A-TOM
Foto je ilustrační.