Důchodci v ČR se mají lépe než v Anglii nebo USA. A my ostatní také.

Jak často můžeme obyvatele České republikyCR slyšet nadávat na to jak se mají špatně, nic nefunguje a jinde by se něco takového stát nemohlo? Bohužel, přes neustálý proud výhradně negativních informací z drtivé většiny médií a vyjádření politiků, pomalu zapomínáme, že žijeme v jedné z nejrozvinutějších zemí na světě a že není mnoho míst, kde se mají lidé lépe. A také již přestává platit starý vtip, že český a americký důchodce si za své peníze může dovolit výlet do Prahy.

Mezinárodní společnost Natixis provedla výzkum, ve kterém srovnává životní úroveň důchodců ve 150 zemích světa. Zohledněny jsou údaje, které mohou nejvíce napovědět, jak se seniorům v různých zemích skutečně žije. Na prvním místě asi každého napadne příjem, který je vždy nejviditelnějším rozdílem. Důchodce na západě přece musí mít mnohem větší příjem. Ano, většinou má, ale tento údaj ještě nic neznamená. Je potřeba vzít v úvahu, kolik peněz vydá na bydlení, jídlo, anebo jaký má přístup ke zdravotní péči a lékům. Výzkumníci se tedy zaměřili na několik hlavních oblastí – zdraví, materiální zajištění, inflaci, daně a kvalitu života. Češi se umístili na 17. místě z celkového počtu 150 hodnocených zemí. Ze zemí bývalého východního bloku dopadli lépe pouze Slovinci na 16. pozici. Za Českou republikou zůstalo Slovensko, Spojené státy a Velká Británie.

USA jsou na prvním místě ve výši důchodů, ale statistici hodnotili, kolik obyvatel na vysoké důchody dosáhne. Jelikož je to pouze malé procento z celkového počtu seniorů, žijí si lépe penzisté v Česku, Slovensku anebo Polsku a zjednodušeně řečeno, mohou si koupit více věcí než jejich vrstevníci v Americe. Rozdíly jsou také v dostupnosti a kvalitě bydlení. Jestliže v České republice se dá v levnějších oblastech sehnat byt nebo dům za několik set tisíc, v zemích jako třeba Velká Británie je tato částka mnohonásobně vyšší a to za bydlení podstatně nižší kvality.

Každý bude jistě souhlasit, že nejdůležitější je zdraví a péče o něj. V tomto ohledu lze říci, že čeští důchodci mají přístup k jednomu z nejkvalitnějších zdravotnictví na světě. Nechci nyní řešit špatný způsob jeho financování, ale zdravotní péči samotnou. Ze zprávy vydané OECD vyplývá, že lékaři v České republice patří ke světové špičce. Tato zpráva vychází z ukazatelů jako počet lékařů na obyvatele, čas lékaře věnovaný pacientovi, statistická pravděpodnobnost úspěšné léčby v nemocnici, úspěšnost záchrany života po nehodě anebo počet specialistů a přístup obyvatel k nim. Ve všech těchto údajích patří čeští lékaři na vrcholné příčky v celosvětovém srovnání a ve všech kategoriích si vedou s přehledem lépe než USA. Pokud ještě vezmeme v úvahu, že Češi patří k národům, které nežijí nejzdravěji a přesto naše zdravotnictví zvládá lidi léčit lépe než v zemích, kde žijí zdravěji, nemůžeme si než upřímně gratulovat.

Zajímavé je, že to, v čem nás Spojené státy poráží je index spokojenosti obyvatel. Naši důchodci (ale rozhlédněme se kolem sebe, nejen oni) jsou mnohem méně spokojení než ti v USA. V tomto srovnání jsou Američané na 12. příčce, kdežto Češi až na 25. Jak je možné, že v materiálních věcech je náš život kvalitnější, ale když přijde na abstraktní pojem jako spokojenost, tak si stěžujeme mnohem více než ti co jsou na tom hůře. A nejsou to jen západní státy, více jsou šťastní lidé i v zemích jako Brazílie a Mexiko, kde je životní úroveň podstatně nižší.

Dovolím si tedy otázku. Není tedy všechna nespokojenost a negativita jen v nás samotných? Nedíváme se na svět příliš černě, ovlivnění negativistickými politiky, médii a rezignovaným přístupem k životu? Myslím, že změna je jen na nás, pokud chceme žít lépe. Možná příliš očekáváme, že nám někdo něco zázračně zařídí, postará se za nás. To je však fikce. Musíme začít především u sebe.

Zdroje statistik:

Natixis Global Asset Management, Global Retirement Index, 2013

OECD, Health at a Glance, 2011

Global Finance, Better Life Index, 2012