Jiří Procházka – program Svobodných pro oblast zdravotnictví

Ing. Jiří Procházka, MBA, místopředseda zlínského krajského sdružení Svobodných, je autorem části volebního programu Svobodných, věnované zdravotnictví, k volbám do poslanecké sněmovny na podzim 2017.

Dnešní státem regulované, organizované a různými předpisy omezované zdravotnictví je neslučitelné s principy svobody, odpovědnosti a spravedlnosti, na nichž stojí politická a společenská filosofie Svobodných.

Získáme-li ve volbách vaše pověření, zajistíme pro vás takové zdravotnictví, kde…

1. Občan (plátce zdravotní péče,  pacient) a zdravotnické zařízení

Základním subjektem ve zdravotnictví je ten, který péči platí a vyžaduje, tedy občan, který má zároveň odpovědnost za své zdraví. Proto musí mít zajištěnou svobodnou volbu lékaře – zdravotnického zařízení. Jen tato volba tvoří poptávku po zdravotních službách.

Na druhé straně stojí nabídka těchto služeb zdravotnickými zařízeními, které jsou si rovny bez ohledu na jejich vlastnictví (státní, krajské, církevní, soukromé společnosti, soukromé praxe). Zdravotnická zařízení si nabídkou služeb a cen za ně konkurují. Síť zdravotnických zařízení je tvořena hlavně poptávkou občanů.

2. Úhrada zdravotní péče

Zdravotnická zařízení za provedené a pacientem (občanem) uznané služby musí dostat zaplaceno bezprostředně. A to buďto přímo od pacienta (účet za služby si nechá pacient proplatit u své pojišťovny, tzv. pokladní systém), nebo bezhotovostní platbou od pojišťovny na základě pokynu pacienta.

Případné spory mezi občanem a jeho pojišťovnou řeší pojišťovenské soudy v zákonem stanovených lhůtách (např. 15 pracovních dní).

Pokladní systém nevylučuje, že v limitech sjednaných v pojistné smlouvě dostane občan péči, aniž by musel jednat o proplacení s pojišťovnou.

Svobodní směřují k systému, v němž bude zrušen bodový sazebník jako regulace cen a množství služeb ve zdravotnictví a i jakákoli jednání o úhradové vyhlášce. Svobodná tvorba cen a konkurence zdravotnických zařízení a pojišťoven je nejlepší zárukou, že pacient zaplatí za lékařské služby (a pojistném) nejnižší cenu.

Stát dnes vybírá pro zdravotní pojišťovny 13,5% mzdy (4,5% se strhává ze mzdy, 9% se platí zaměstnavatel nad rámec hrubé mzdy). Svobodní předpokládají, že jimi navrhovaný systém umožní procenta těchto plateb snížit.

Platby za stravu v nemocnici nespadají do běžného zdravotního pojištění. Úroveň hotelových služeb v nemocnici si pacient sám zvolí a zaplatí, může si sjednat i zvláštní připojištění.

3. Zdravotní pojištění

Dnešní systém je založen na zdravotní dani alibisticky nazývané pojištění a na řadě tzv. zdravotních pojišťoven, které si ve skutečnosti nekonkurují a stát jen mezi nimi přerozděluje jejich výnosy, které pocházejí ze zdravotní daně.

Cílem Svobodných je transformovat stávající systém tzv. zdravotního pojištění na systém skutečného pojištění. Základním východiskem proto bude oddělené základního povinného pojištění a  individuální pojištění.

Pro základní povinné pojištění platí princip, že se všechny vybrané prostředky použijí na úhradu hrazené zdravotní péče, to znamená, že se nevytvářejí žádné rezervní fondy. Za prostředky vybrané od pojištěnců v plné míře odpovídá stát, který může tuto odpovědnost přenést na veřejnoprávní subjekt, pokud ji nevykonává přímo. Z tohoto pojištění by měla být hrazena první pomoc a záchrana života. O rozsahu péče, spadající do povinného pojištění je možné vést diskusi, avšak vzhledem k výše uvedenému principu jakékoli rozšiřování této péče způsobí růst základního pojištění.

Pro individuální pojištění naopak platí běžné zásady pojišťovnictví, od kterých se odvíjí jeho cena. Pojišťovny, které takové pojištění poskytují, musí vytvářet rezervní fondy jako jakákoli jiná pojišťovna. Za hospodaření takových pojišťoven stát nenese přímou odpovědnost, role státu spočívá jen ve všeobecném dohledu. V rámci tohoto pojištění si klient sjedná individuální pojistné podmínky. Může k nim patřit i pojištění se spoluúčastí, které sníží pravidelné platby pojistného.

BB2017_Mach_Procházka