Krajské peníze zalévají les – „dobře vyhozené peníze“?
V loňském a letošním roce jsme zažili nejen v našem kraji vážné problémy se suchem. Zemědělci zaznamenali škody na úrodě a škody jsou zřetelné i v lesních porostech. Další škody vznikají tím, že se tématu chytají politici a úředníci a utrácí peníze občanů za tvorbu kilometrů jakýchsi strategií. Kromě toho také využívají situace k tomu, aby vytvořili různé dotační programy na utrácení veřejných peněz. Absurdní dotace na bečky na dešťovky jste asi zaznamenali. Ale to není vše. Třeba Zlínský kraj vytvořil dotační program, který nazval „Podpora zmírnění následků sucha v lesích“.
Na jaká konkrétní opatření hodlají krajští úředníci a politici peníze občanů darovat? Vlastníci lesů mohou žádat na:
1. Podpora nákupu prostředků na hubení a monitoring kůrovce
2. Podpora usměrňování odtoku a vsakování vody v rámci lesních cest
3. Vnášení stanovištně vhodných dřevin a zřizování oplocenek a oplůtků
K tomu je ale třeba říct, že v případě hubení kůrovce se jedná o povinnost vlastníka lesa, vyplývající z §32 č. 289/1995 Sb. (lesní zákon). Povinnosti jsou podrobněji popsané ve Vyhlášce Ministerstva zemědělství č. 101/1996 Sb. (o opatřeních k ochraně lesa). Pokud lesní hospodář daná opatření zanedbá, může způsobit škody, které bude muset posléze hradit.
Stejně jako v zemědělské výrobě, tak i v lesním hospodářství jsou roky, které znamenají vyšší náklady. V suchých letech je monitoring a hubení kůrovce nákladnější. A vlastník lesa musí s takovými náklady v dlouhodobém horizontu počítat.
Má smysl poskytovat dotace na úpravy lesních cest a dalších prvků, které zlepší jejich odvodnění, ochranu proti erozi a zlepší zasakování vody v lese namísto toho, aby rychle odtekla z lesa ven?
Všechna tato opatření jsou důležitá. Ale jsou přece přímo v zájmu vlastníků lesa a/nebo lesních hospodářů. Pokud si nechají erozí zdevastovat cesty a odtéct vodu, kterou potřebuje les pro svůj růst, jsou hloupí a špatní hospodáři. A my jsme ještě hloupější, pokud jim platíme za to, aby přestali být hloupí.
Má smysl poskytovat lesním hospodářům dotace na to, aby sadili do lesů tzv. meliorační a zpevňující dřeviny a tu a tam nějaké ty „plodonosné a vzácnější druhy stanovištně vhodných dřevin (původní hrušně, jabloně, jeřáb břek a muk, třešeň ptačí, jilm)?
Nemá. Lesní hospodáři je stejně v dostatečném množství sadí, protože jim to předepisuje závazný lesní hospodářský plán nebo osnova. A těch pár tisíc už je skutečně nevytrhne.
V únoru 2017 schválili krajští zastupitelé rámec dotačního programu a vyčlenili pro něho 10 miliónů Kč. V květnu pak vybírali, které z doručených dotačních žádostí podpoří. No, žádostí přišlo jen 60. A tak schválili všechny. Kraj nakonec rozdá jen 3.463.500,- Kč. Zájem tedy nikterak velký nebyl.
Pokud bychom měli sílu v podobných věcech rozhodovat, nevymýšleli bychom podobná bezzubá opatření v „boji proti suchu“. Ušetřili bychom tedy skoro 3,5 miliónů Korun plus náklady na práci úředníků, a ušetřené prostředky bychom raději investovali do opravy krajských silnic.
Co jsou „dobře vyhozené peníze“?
Čtěte ZDE.
Další „dobře vyhozené peníze“:
Ekologická převýchova občanů – „dobře vyhozené peníze“?
Tolik krásných projektů – „dobře vyhozené peníze“?
Ofis! Film ofis! – „dobře vyhozené peníze“?
Dotační rojení včelařů – „dobře vyhozené peníze“?