Dotace pro vyvolené nebo opravené krajské silnice?

Kraje se značně vzdálily myšlence být správcem infrastruktury – například se poctivě starat o silnice – a pasovaly se do role všudypřítomného vykonavatele dobra. Problémem ale je, že ono dobro kraj vykonává za naše peníze, a navíc zcela neefektivně. Jen pro ilustraci – individuální dotace, z nichž má prospěch pouze velmi omezená skupina občanů, spolykají zhruba 26 milionů. Nabízí se otázka: Proč kraj místo investic do silnic podporuje dotacemi vyvolené?

26mega_foto

 

Zlínský kraj se snaží navodit iluzi, že peníze rozdává podle nějakého inteligentního a zároveň trochu spravedlivého klíče. Proto také vytvořil řadu dotačních programů, ve kterých stanovuje pravidla, podle kterých dotační žádosti hodnotí. Žádosti, které více pasují do programu, mají větší šanci uspět a dotaci získat. Jenže, kraj se chystá v roce 2018 rozdělit zhruba třetinu dotací i projektům, které žádnému dotačnímu programu neodpovídají. To jsou ty, pro které se vžilo označení individuální dotace.

Nechceme obhajovat systém dotačních programů jako takový. Nevěříme, že se takto dá efektivně řídit rozvoj kraje. Podstatně větší problém však vidíme právě v dotacích individuálních. Tam se totiž nerozhoduje podle nějakých předem daných pravidel. Rozhoduje se podle dojmu z každého takového jednotlivého projektu. A doufejme, že jen podle toho. Neexistují-li pravidla, existuje vždy i vysoký korupční potenciál.

A to je nejen zbytečné, ale i škodlivé a nebezpečné. Chceme, aby kraj primárně investoval například do opravy svých silnic. Víme, že na pořádnou opravu krajských silnic potřebujeme stovky milionů ročně. Právě proto by si kraj neměl hrát na haura, který rozdává peníze zcela bez pravidel, ale aby se s trpělivostí a péčí řádného hospodáře snažil maximalizovat investice do svého majetku, který přináší užitek drtivé většině obyvatel regionu.

Příklady individuálních dotací:

Jak se to stane, že nějaký dotační projekt nelze financovat z nějakého krajského dotačního programu?

V podstatě se to stává ve dvou případech. Za prvé, projekt sice zhruba odpovídá tomu, k čemu je konkrétní dotační program kraje vytvořený, ale v nějakém parametru se vymyká. Třeba ve výši požadované dotace. Na 10. zasedání krajského zastupitelstva byla takto například schválena dotace pro Město Otrokovice na Revitalizaci městské sportovní haly ve výši 7,5 milionu korun. To je částka příliš vysoká pro krajský dotační program Mládež a sport. A pojďme dál, ve stejném balíku byly schváleny i dotace 350 000 korun na výstavbu přetlakové tenisové haly pro Tenisový klub Zlín, 200 000 korun pro Dostihy Slušovice, 2 miliony korun na podporu Barum Czech Rally Zlín či 1 milion na zkvalitnění zázemí pro klub FC Fastav Zlín.

Druhou kategorií jsou pak žádosti, které se v ničem nenapasují na žádný dotační program. Přesto akci či projekt shledá kraj jako užitečnou a peníze daňových poplatníků na ně pošle. Jde třeba o podporu Green Rally a Star Rally, dotace na činnost spolků věnujících se ekologické výchově obyvatel či peníze pro projekt romských domovníků ve vybraných lokalitách.

Samostatnou kapitolou pak je pak podpora výroby další haldy brožur a letáků, které mají údajně do regionů přilákat turisty. Na 10. krajském zastupitelstvu byly schváleny dotace obecně prospěšným společnostem či zapsaným spolkům ve stejné výši 600 000 korun. Použity mají být na provoz a marketingové aktivity. A o koho jde? O Sdružení obcí Mikroregionu Vsetínsko, organizaci Luhačovské Zálesí, Region Slovácko – sdružení pro rozvoj cestovního ruchu, Kroměřížsko – sdružení pro cestovní ruch. Celkem jde tedy o 2,4 miliony korun. Jde o efektivní a promyšlené nakládání s penězi, když kraj zároveň financuje činnost celokrajské Centrály cestovního ruchu Východní Moravy? Podle nás určitě ne. A takových příkladů by šlo nalézt desítky…

Zastupitelé Zlínského kraje za Stranu svobodných občanů:

tomas-pajonk_malyportret

Ing. Tomáš Pajonk

Helena Lasztoviczová portrait2

Helena Lasztoviczová