Pravé valašské víno z Luhačovského Zálesí

aneb Lempláctví erárních regionálních značek na východní Moravě

Produkty, vyrobené v určitém území, mohou za určitých podmínek získat hezké označení, které spotřebiteli napoví, kde vznikly. Teoreticky to může pomoci spotřebiteli v „orientaci“ při nákupu a výrobci zvýšit prodej.

Udělování značky regionálního původu zpravidla garantuje nějaká instituce. Může to být soukromý subjekt, nějaký spolek, samosprávný celek (obec, svazek obcí, kraj,…) nebo nějaký hybrid, například tzv. MASka (místní akční skupina).

Pojďme to rozdělení zjednodušit. Hypoteticky může být garantem soukromá firma nebo něco, co je placené z veřejného rozpočtujenom za to, že dělá ten fajn projekt regionální značky.

Soukromé firmě by za udělování značky platili sami výrobci. Ti by za to ovšem požadovali, aby značka zvyšovala prestiž a prodej jejich produktů. Taková soukromá firma by se jistě snažila značky udělovat rozumně, jinak by značka ztratila kredibilitu a časem zkrachovala.

Ne tak značky, placené z veřejných rozpočtů. Tam stačí, aby garant značky přesvědčil příslušné zastupitelstvo, či „hodnotící komisi“ projektu, že ta jeho regionální značka je prostě super a sypte peníze daňových poplatníků!

Na východní Moravě máme takových erárních značek mnoho. Je to nepřehledný chuchvalec vzájemně se překrývajících území, často špatně vymezených nebo se zavádějícími názvy. Snad s jedinou výjimkou (Tradiční výrobek Slovácka), trpí všechny důsledky toho, že si mohou dovolit lempláctví, neboť pro výrobce je známka tzv. „zadarmo“ a jejich přežití nezávisí primárně na přidané hodnotě pro zákazníky, tedy výrobce produktů.

Tak se na ně pojďme podívat detailně:

——————————————————————————————————————

„Beskydy originální produkt“

beskydy

Přibližně v roce 2005 vymysleli environmentalisté v Krkonoších v rámci jakéhosi projektu štědře dotovaného Evropskou unií, že založí regionální značku pro Krkonoše. Právě proto, že to byl projekt environmentalistický, musela tam být nějaká souvislost s vymezenými územími ochrany přírody. První byl tedy národní park Krkonoše. Později se přidala Šumava a jedno občanské sdružení, které se rozhodlo starat o značku „Vyrobeno v Beskydech“ s tím, že půjde o produkty vyrobené vlastně na území chráněné krajinné oblasti (CHKO) Beskydy. Problém je však hned na začátku. CHKO Beskydy získala název podle pohoří Beskyd. Zdaleka ne celé území CHKO lze nazvat Beskydy. Jednoduše – kromě Beskyd jsou tu také Vsetínské vrchy a Javorníky. Pokud je něco vyrobené například v Huslenkách, pak to prostě není vyrobené v Beskydech. Není divu, že při snaze získat další výrobce do portfolia produktů se Asociaci regionálních značek vůbec nedaří v jižní části tohoto území. Tam prostě nejsou Beskydy.

(oblast pro regionální značku Beskydy originální produkt se překrývá s: Pravé valašské)

„Pravé valašské“

pravé valašské

Pro převážnou část území (jižní), ve kterém se uděluje značka „Beskydy originální produkt“, je vhodnější použít pojem „Valašsko“. Toho se chopily tzv. Místní akční skupiny (MAS), což jsou uskupení obcí, spolků a firem ve venkovských oblastech. Ty vznikly proto, že umožňují nasávat peníze protékající Ministerstvem zemědělství. Celkem 8 těchto MASek spolupracuje na projektu regionální značky „Pravé valašské“. Máme tu ovšem problém. A ne jeden. Ne všechny valašské obce jsou členy těchto MASek. A ani města nemohou být členy těchto MASek. Pokud tedy upečete frgál na Vsetíně, pak tu značku nemůžete dostat. Lidé na Vsetíně asi nejsou praví Valaši. Neškrtnou si ani výrobci například z Hošťálkové, poněvadž jejich obec je členem jiné MASky, která se na tomto projektu nepodílí a z velké části vlastně přesahuje územně mimo Valašsko. A co výrobci z obcí u Fryštáku? Byť toto území patří stále ještě do etnografické oblasti Valašska, neškrtnou si. Asi jsou moc málo Valaši. Zato takoví výrobci z Biskupic u Luhačovic, ti mohou pro svůj produkt značku „Pravé valašské“ získat. Je jedno, že už to nejsou obyvatelé Valašska, ale Luhačovského Zálesí, tedy vlastně (myšleno s úctou) takoví čtvrtvalaši. Není to absurdní?

(oblast pro regionální značku Pravé valašské se překrývá s: Tradiční výrobek Slovácka, Beskydy originální produkt, Tradice Bílých Karpat, Perla Zlínska)

„Tradice Bílých Karpat“

tbk_cs

Ani značka „Tradice Bílých Karpat“ není územně vyřešená úplně čistě. Většina produktů s touto značkou totiž vůbec není z Bílých Karpat. Bílé Karpaty jsou fyzickogeografická jednotka, která je jasně vymezená. Jsou to „ty hory“ na hranicích se Slovenskem, kterým v dálkových pohledech dominují hory Velká Javořina a Lopeník. Ty menší kopečky před nimi, ty patří do fyzickogeografické jednotky Vizovická vrchovina. Pravda, lidé zde k městu Vizovicím nemají žádný vztah a na obzoru každý den vidí Bílé Karpaty, takže by se dalo přimhouřit oči. Jenže úplně nedá. Lidé z hlinitých pahorkatin, naprostí nehoralé, si označují své produkty jménem skutečných hor. A tak tu najdete například produkty z Boršic u Blatnice, naprosto nehorské. Také výrobci z Luhačovic mohou značku získat. Kopce kolem Luhačovic sice jsou Karpaty, ale Bílé ani náhodou. Jak to vzniklo? Jednoduše. Na svědomí to mají opět environmentalisté. Stejně jako v případě nevhodného názvu „Beskydy originální produkt“, tak i zde environmentalisté vymysleli, že značku mohou získat výrobci z území CHKO Bílé Karpaty, přestože mnohé části tohoto chráněného území jednoduše nejsou v Bílých Karpatech.

(oblast pro regionální značku Tradice Bílých Karpat se překrývá s: Pravé valašské, Tradiční výrobek Slovácka, Perla Zlínska)

„Tradiční výrobek Slovácka“ 

slovácko

O tuto značku se stará „Region Slovácko – sdružení pro rozvoj cestovního ruchu“, což je tzv. „dobrovolný svazek obcí“. Zde je snaha o rozumné vymezení – tedy územím Slovácka.

(oblast pro regionální značku Tradiční výrobek Slovácka se překrývá s: Pravé valašské, Tradice Bílých Karpat, Perla Zlínska)

„Haná regionální produkt“

haná

Na území Zlínského kraje zasahuje ještě oblast, pro kterou existuje „Haná regionální výrobek“. O tuto značku se „stará“ zase nějaká „místní akční skupina“. Zvláštní je, že na rozdíl od značky „Pravé valašské“ tu nemají problém udělit značku i výrobcům z měst, například z Kroměříže. Drobný problém je to, že tu do Hané zahrnuli i oblasti, které nemají s Hanou nic společného – tedy obce na severozápadním úpatí Chřibů – Koryčany, Střílky, Zástřizly,… Tyto obce nejsou hanácké, ale slovácké s vazbou na Kyjov. Je to totéž, co v předchozích případech – ony ty jejich místní akční skupiny sahají prostě až sem a lidé z místních akčních skupin jsou nucení podřizovat se všelikým dotačním pravidlům a omezením, z čehož mohou vznikat podobná pochybení. U této regionální značky se také odehrál konflikt, byť mimo hranice Zlínského kraje. Výrobce od Lipníka nad Bečvou si přál opatřit svůj produkt regionální značkou „Moravská brána regionální produkt“. To proto, že se cítil být více „obyvatelem Moravské brány“ než Hanákem. Není to nesmyslný požadavek. Jenže narazil. Nemohl dostat značku, kterou chtěl, protože jeho obec spadá do působnosti jiné MASky. Opět – není to absurdní?

(fandíme tomuto potížistovi!)

„Perla Zlínska“

Perla-Zl-1

A do toho všeho je tu ještě tzv. Perla Zlínska. Tu si vymyslela Okresní agrární komora Zlín, aby mohla vysávat peníze například z rozpočtu Zlínského kraje. Agrární komora je lobbistické uskupení převážně obrovských zemědělských podniků vzniklých tzv. „transformací“ JZD. Je zřejmé, že soudruzi z agrární komory zamrzli v dávném administrativním členění ČR na okresy se svými okresními národními výbory. Proto také mohou jejich značku, Perlu Zlínska, získat produkty z okresu Zlín.  Na rozdíl od ostatních okresních agrárních komor ve Zlínském kraji není zlínská komora schopná vymyslet nějakou kvalitní zábavnou akci, která by lidi aspoň bavila, a tak sáhla do tradičního repertoiru unylých nápadů všech vysavatelů veřejných rozpočtů: rozhledny, naučné stezky, regionální značky výrobků,…

——————————————————————————————————————
Pojďme za tím udělat veselou tečku…

Do novely vyhlášky o vinařských oblastech, podoblastech, vinařských obcích a viničních tratích, která jde právě do meziresortního připomínkování, se podařilo pěstiteli vinné révy a vinaři panu Petru Stavělovi prosadit, aby byl Velký Ořechov (na Luhačovském Zálesí) uznán za vinařskou obec, neboť tu umí vyprodukovat kvalitní hrozny pro výrobu vína a historicky se ve Velkém Ořechově vinná réva pěstovala.

Více v deníku.cz zde: Velký Ořechov se stane nově vinařskou oblastí

Víno, které pan Stavěla vyrobí, by mohlo získat značky:

PRAVÉ VALAŠSKÉ (!)

TRADIČNÍ VÝROBEK SLOVÁCKA

a celé to může korunovat nejabsurdnější a nejzbytečnější značkou východní Moravy se škaredým logem, na kterou padne každoročně čtvrt mega z rozpočtu Zlínského kraje:

PERLOU ZLÍNSKA

——————————————————————————————————————

marek štěpán portr1

Ing. Marek Štěpán

Strana svobodných občanů, Zlínský kraj

expert na péči o krajinu a životní prostředí