Otevřený dopis MUDr. Kunzfelda hejtmanovi Čunkovi

MUDr. Miroslav Kunzfeld, dlouholetý úspěšný manažer ve zdravotnictví, napsal hejtmanovi Čunkovi otevřený dopis, ve kterém reaguje na jeho plány s nemocnicemi ve Zlínském kraji a na jeho dosavadní manažerské zásahy do fungování krajského zdravotnictví.

Považuju tento dopis za dosud nejkomplexnější kritiku, ve které navíc MUDr. Kunzfeld pregnantně popisuje další dosud veřejně málo diskutovaná rizika.

Navzdory sérii v podstatě reklamních článků hejtmana v médiích se krajské zdravotnictví nachází v kritické situaci.

prochazka-332x491

Ing. Jiří Procházka, MBA,

předseda zlínského krajského sdružení Svobodných

 

Text otevřeného dopisu:

Quo vadis — zlínské zdravotnictví?

Vážený pane hejtmane,

působil jsem více než 28 let ve vysokých manažerských funkcích ve zdravotnictví a vlastním z tohoto oboru dvě atestace. Posledních 19 let jsem pracoval ve Zlíně. Díky této době jsem samozřejmě tímto povoláním poznamenán. Když si čtu v médiích články o zdravotnictví, tak mě to zajímá a hned si je analyticky rozebírám. Poslední dobou jste nás zásoboval spoustu článků, názorů a změn. Tyto články jsem si pečlivě četl a podrobil jsem je své vlastní analýze. Ze všech článků jednoznačně vyznělo, že zdravotnictví v kraji není v dobré kondici, a to z důvodu spousty neprofesionálních kroků, které byly učiněny. Začnu prvním, a to je prohlášení o postavení nové nemocnice v průmyslovém areálu v Holešově. Dost dobře jsem nepochopil, co Vás k tomuto kroku vedlo. Každý, kdo v době zřízení této zóny pracoval ve Zlíně, ví, že v podzemí této lokality jsou obrovské zásoby pitné vody, která je strategickou surovinou. Dalším negativem je to, že po vzniku kraje se veškerá dopravní infrastruktura nasměrovala na krajské město. Tento systém by dneska nikdo nedokázal změnit. V novinách se psalo o napojení na dálniční systém, které by údajně bylo možné, jak prohlásili odborníci. Třetím důvodem proti je to, že se doposud na takovéto akci nic neudělala. Příprava takovéto stavby trvá řadu roků, takže přejde určitě do nové vládní garnitury, která bude změněna ve státě a také v kraji. Byl jsem dost překvapen, že jste nepoužil generel Baťovy nemocnice, který nechal vypracovat Váš předchůdce hejtman Libor Lukáš v renomované brněnské projekční kanceláři, která se specializuje na zdravotnické stavby. Tento generel byl opakovaně prezentován kolegy u primářů a ostatním zaměstnancům nemocnice. Setkal se s velkým úspěchem, ale jen málo lidí věřilo v jeho realizaci. Celý tento generel byl urbanisticky i funkčně na vysoké úrovni a využíval pozemkový fond stávající B. nemocnice. Dále jsem se také dočetl, že skupina odborníků hledá pozemky pro výstavbu nemocnice v areálu města Zlína. Tady opět platí mnohaletá příprava, která celý projekt zabije.

Musím ještě konstatovat jednu důležitou skutečnost. Za celých 19 let, kdy jsem působil ve Zlíně, nebyl nikdy zdravotní systém tak bezkoncepční, rozložený a rozhádaný jako nyní. Čím to asi je?

K výše uvedenému chci říci, že za dobu funkčního období nebudete schopen Vámi prezentované záměry zrealizovat, protože na to máte pouze 3 roky.

Pane hejtmane, zdravotnictví je tak důležitý resort, že se na něm volby vyhrávají i prohrávají. Akce typu shromáždění zdravotníků a občanů v Kroměříži je toho důkazem. Když jste se nedokázal vžít do situace těchto lidí a v přímém televizním přenosu jste je nazval pitomci. Tito řadoví občané byli po celá desetiletí zvyklí na svou nemocnici a dnes se ptají, kam když jim něco bude, půjdou. Pro zdravotníky to je otázka další práce.

Proto jakékoliv restriktivní opatření na omezení některých oborů je vůči občanům kontraproduktivní.

Jeden významný český politik napsal do médií, že odborné společnosti mají řídit odborníci a ne politici, protože politici většinou rozhodují o věcech, kterým nerozumí. To se týká i Vás pane hejtmane. Vy jste vzděláním technokrat, odkojený Zbrojovkou Vsetín. Nikdy jste dosud neřídil ani zdravotní středisko, polikliniku anebo nemocnici. Vy mi můžete oponovat, že jste řídil zdravotnictví ve Vsetíně v době, kdy jste tam působil, to sice máte pravdu, ale Vy jste ho řídil pouze politicky, to znamená bez reálné odpovědnosti, protože špatné politické rozhodnutí se dá změnit a nic se neděje. Jenže pak existuje ještě řízení manažerské s pinou odpovědností za špatné rozhodnutí, které u akciové společnosti může vyústit až ve ztrátu veškerého majetku. To, že citát našeho politika má něco do sebe, Vám mohu dokladovat firmami, které fungují bez politického vlivu. Jsou to firmy, které všichni známe. Ve Zlíně nemocnice Atlas, reprodukční centrum MUDr. Rumpíka, laboratoře IMALAB MUDr. Louckého, zlínské oční centrum docenta Smečky, Gemmini primáře Stodůlky, privátní onkologie MUDr. Zajíce v Holešově a spousta lékařských s.r.o., dále pak také velké celky jako AGEL a celá řada dalších. Všechny tyto společnosti výrazně prosperují bez státních dotací a zásahů státu.

Nyní pár slov ke koncepci. Jeden ze zastupitelů mi dal přečíst tento návrh a ptal se na můj názor. Po přečtení jsem mu sdělil, že s koncepcí tento papír nemá nic společného. Každá koncepce totiž má svá pravidla a náležitosti, které v návrhu musí být splněny. Z prvé je to analýza současné situace v regionu. Za druhé plán krátkodobého rozvoje zhruba na tři roky. A za třetí plán střednědobé a dlouhodobého rozvoje s přesnými a konkrétními údaji, které se musí dodržet.

Nyní pár slov k ekonomice. Pane hejtmane, v médiích jste publikoval hospodářské výsledky jednotlivých nemocnic. Já to shrnu za rok 2017.

  1. 1.            BN – zisk 17,7 mil. – při celkovém rozpočtu zhruba 1,7 mld., je to jedno promile, a to je velká slabota. Při takovém rozpočtu by měl být zisk alespoň 10% tj. 170 mil.
  2. 2.            UH — 71,9 mil. – což je 4x více jako BN.
  3. 3.            KM — 35, 9 mil. Což je 2,5 více než BN.
  4. 4.            VS — 8,89 mil. — na to, že se jedná o malou nemocnici, jde o dobrý výsledek vzhledem ve srovnání s BN.

Dohromady tedy 134,8 mil., ale na takový objem je to výsledek velmi slabý a tato částka by měl být zisk minimálně pouze BN.

Dále jste také zveřejnil tři až čtyři dny před zastupitelstvem hospodářské výsledky za první dva měsíce. Takovéto informace nevydává žádná nemocnice v ČR. Od Vás to chápu tak, že jste se jistil proti oponentům tím, že jim oznámíte, že všechny nemocnice za první dva měsíce hospodaří kladně. U BN 5 mil. — tento výsledek dokáže udělat i průměrný účetní, když pozdrží dvě velké faktury, má okamžitě zisk 5 mil. VS 5 mil. – vzhledem k tomu, že je nejmenší nemocnicí se srovnal s BN. UH má výsledek dvojnásobek výsledku BN. Údaje zveřejněné za první 2 měsíce mají naprosto nevypovídající charakter, protože koncem měsíce května až počátkem června přichází v celé ČR závěrečné vyúčtování od zdravotních pojišťoven, které dopředu nikdo nedokáže spočítat, protože výpočty se provádějí v centrále. Tyto částky pak mohou podstatně zamíchat s hospodářským výsledkem a teprve po tomto vyrovnání se dá uvažovat o perspektivě závěru roku.

Z ekonomických údajů, které jste zveřejnili, je ekonomicky nejslabší BN, při ekonomicky nejvyšším rozpočtu. Léčí sice řadu těžších pacientů z ostatních nemocnic, ale přesto je tento výsledek slabý, jak jsem již uvedl. Z ekonomických výsledků vyplývá, že okresní nemocnice jsou ekonomicky samostatné a schopné se se svým rozpočtem úspěšně vyrovnat. Proto úvahy o eventuálních restrikcích těchto nemocnic považuji opět za špatné rozhodnutí. Myslím si, že rozumné by bylo ponechat tyto nemocnice ve stejném rozsahu, v jakém byly původně a jejich manegementu nechat volné ruce, ať ukáže, co umí. V co nejkratším možné době bych se snažil zkonsolidovat a stabilizovat zdravotnictví v kraji a teprve po jeho plné stabilizaci lze uvažovat o změně na eventuální holding apod., který v ČR zatím není řádně vyzkoušen a podle mých informací ani v Pardubickém kraji nefunguje, jak se očekávalo.

Názory typu, že někam se pacient pojede operovat a jinde pak bude rehabilitovat, nejsou na místě. Každý pacient má totiž velkou oporu v zákoně, která mu umožňuje svobodnou volnu zařízení, ve kterém se chce léčit a rehabilitovat což je také forma léčby. Ke změně jej nutit nelze. Dne 3. 5. 20148 byl zveřejněn v deníku Právo článek s názvem „ Spojení nemocnic pomůže i pacientům“. Předseda představenstev prezentuje fúzi nemocnic do holdingu, který má přivést větší erudici odborníku a tím pádem i vyšší kvalitu péče o pacienta, to vše a mnoho dalších včetně ekonomické úrovně. Je poněkud paradoxní, když pan předseda představenstev hovoří o zvyšování kvality odborné péče na straně jedné a na straně druhé vyhazuje absolutně špičkové (často nejlepší) odborníky z BN. V tom mu zdatně pomáhá jeho personalistka, která personálně obsazuje veškerá představenstva. Tuto dámu pan předseda přijal z Olomouce a ihned jí byly uděleny obrovské pravomoci, aniž prostředí, ve kterém působí, zná. Znám tuto dámu osobně, byli jsme si představení na jedné společenské akci, kde jsem měl možnost s ní hovořit a musím konstatovat, že nemá žádné zkušenosti se zdravotnictvím. Její hlavní kvalifikací je, že byla osobní asistentkou hejtmana Olomouckého kraje, pana Ing. Rozbořila, po jehož odchodu neměla uplatnění a z Krajského úřadu byla odejita. A na intervenci bývalého hejtmana ji pan předseda představenstev přijal, protože s panem Rozbořilem pracoval ve FN Olomouc. Znalosti ze zdravotnictví nemůže mít proto, že Olomoucký kraj má v gesci pouze 2 LDN (Paseka a Moravský Beroun). Zbývající zdravotnická zařízení kraje byla pronajata společnosti AGEL. Ve skutečnosti to probíhá tak, že si pan předseda představenstev s paní personální náměstkyní zavolají primáře, což je faktická situace, která nastala. Tomuto primáři sdělili následovné: „Je Vám 60 let a jste pro mě již neperspektivní, budete odejit a nového primáře přijměte s hlubokou pokorou.“ Tyto někdy až děsivé personální změny se dějí pouze v BN. Ostatní nemocnice si své odborníky chrání. Tento způsob mi připadá jako zbavování se odborníku metodou, kterou používal minulý režim. Listina těch, kteří budou z BN odejiti, vyšla v příloze MF dnes před nedávnou dobou.

Takže zdravotnictví máte totálně rozhárané, jak nebylo nikdy za posledních 20 let. Místo její konsolidace hovoříte hned o nevyzkoušeném holdingu, Neberete ohledy na sociálně-demografické poměry v kraji. Tyto faktory se projevují tím, že zástupci těchto lokalit hovoří o tom, že nebudou doplácet na holding tím, že ekonomicky prospívají, ale finance skončí v holdingu a jejich další osud je nejasný. A jednotlivé regiony navíc na jejich další použití nebudou mít žádný vliv. Chtějí ať BN dokáže, že je nejlepší, jak ekonomicky, tak odborně. Jinými slovy ať v holdingu matka ukáže, že má sílu postarat se o své dcery. Za tím je to naopak, že dcery drží matku nad vodou. Jak bude nakládáno se ziskem okresních nemocnic? Takže stále se experimentuje. U takových to situací platí zásada stát nohama na zemi a zapojit selský rozum a čas ukáže jak a kam se vydat dál. Je mi upřímně líto těch lidí, které by restrikce měla postihnout. Přál bych si, aby všichni občané zlínského kraje měli svobodné rozhodnutí, kam a za kým se půjdou léčit. Vy sám stále hovoříte o zlepšení dostupnosti a zvýšení odborné úrovně péče, které občanům slibujete, ale ve skutečnosti je neplníte.

Nyní pár slov, ke starostům obcí a měst zlínského kraje. Deník právo dne 3. 5. 2018 zveřejnil článek předsedy představenstev pana MUDr. Radomíra Maráčka — Ambulance z praktiky do obcí – je název kapitoly tohoto článku. Tam, kde nemáte praktického lékaře a pan MUDr. Maráček Vám ho nabízí osobitou formou, jako nápad je to sice dobré, ale bohužel neznalost zákona, jakou projevil pan předseda představenstev, neomlouvá. Jak píše pan předseda o zřízení ambulance tam, kde nejsou praktičtí lékaři, a uvažuje o nasazení mladých lékařů na tyto posty. Ambulance sice zřídit může, ale pracovat v nic mohou pouze lékaři, podle legislativy, kteří mají složenou atestační zkoušku ze všeobecného lékařství. Žádný jiný mladý ani starý lékař tuto práci bez této atestace nemůže vykonávat, i kdyby bydlel přímo na zdravotním středisku. Tudy cesta nevede a panu předsedovi představenstev bych doporučil, pokud Vám páni starostové, chce opravdu pomoci, tak musí začít vychovávat praktické lékaře podle jejich odborných kmenů, které Vám po složení atestační zkoušky pošle na obvod. Jako příklad z mého okolí Vám uvedu skutečnost, že jeden velmi zkušený lékař, který mnoho roků vykonával místo primáře oddělení ARO okresní nemocnice, chtěl na část úvazku pracovat jako praktický lékař ve své obci. Z těchto důvodů musel i tento velmi medicínsky vzdělaný a zkušený lékař složit atestaci ze všeobecného lékařství a teprve potom mohl nastoupit na toto místo. Já si vzpomínám, že jsme tuto praxi uplatňovali i v nemocnici Atlas, kde jsme vychovávali praktické lékaře a po složení atestace část z nich pracovala v nemocnici a část z nich odešla do terénu. Takže páni starostové, to co Vám píši, je naprostá realita se kterou se musíte smířit a hledat dál praktické lékaře. Proto zde i jako důležité uvádím, že zachování původního rozsahu okresních nemocnic tuto situaci může nějakým způsobem částečně řešit, protože tito lidé mohou navštívit ambulance těchto nemocnic.

Závěrem chci sdělit, že věřím ve vítězství zdravého rozumu, které povede ke všeobecnému zlepšení péče o pacienty Zlínského kraje.

V dokonalé úctě,

MUDr. Miroslav Kunzfeld

KNTB_war