Valašsko: Co s poblblým medvědem?

Do východomoravských karpatských pohoří zacházejí medvědi už mnoho let a pouze s některými jsou problémy. Vzpomeňme na Míšu z Brodské, který byl po způsobených škodách konečně odchycen v Novém Hrozenkově v roce 2000 a poté zastřelen na útěku na sídlišti při převozu do zoo v Chomutově. Mezitím k nám zavítalo několik desítek jiných medvědů, kteří takto špatně neskončili.

Tento současný medvěd je, jak se valašsky krásně řekne, poblblý. Nechová se standardně, ztratil plachost, provádí nepříjemnosti. Ochránci přírody svými rigidními postoji ve spolupráci s poblblým medvědem odvádí sami sobě „medvědí službu“. Poškodí ostatní „hodné“ a normálně se chovající divoké medvědy a v očích rozumných lidí, schopných racionálně uvažovat, poškozují i všechny ty, pro které se stala ochrana přírody životní náplní, aniž by přitom propadli nenávisti k civilizaci a lidem. V tomto případě ani nelze brát v potaz minulost medvěda – zda ho někdo držel v zajetí, kdo ho odchoval… to je pasé, realita je za dveřmi.

Rozhodovat o medvědí nedotknutelnosti z Prahy (či míst, kam nechodí) je společensky chybné. Natož filosofovat o roli medvěda v přírodě, jeho místě, či spekulovat o sobeckosti člověka, který si na úkor medvědů nárokuje životní prostor a arogantně chrání svůj majetek. Nezbytné je vzít v potaz postoje lidí, kteří zde žijí a bojí se pustit děti ven.

Na východní Moravě žijeme v krajině, která je na okraji areálu dostatečně přírodního na to, aby v něm dokázal žít medvěd. Zároveň to však není krajina, ve které by nežili a nehospodařili po staletí lidé. Vždy docházelo k setkáním člověka a medvěda. Jsme přesvědčení, že prostor pro přirozeně plaché medvědy tu je. Rozhodně tu však není prostor pro medvěda, který se chová nestandardně, ztratil plachost, naučil se pravidelně a často škodit a je relevantní mít obavy, že se naučí být i agresivní vůči člověkovi samému.

Neochranou a v zásadě obětováním tohoto jednoho atypického jedince nekončí ochrana ostatních medvědů, kteří v současnosti vidět nejsou. Medvědy je potřeba v jejich přirozeném prostoru, pokud se chovají přirozeně a jsou plaší, chránit nadále. Naopak patetickou ochranou tohoto jednoho kusu může ve společnosti posílit názor, že medvěd nemá v ČR co dělat a že pracně budovaná akceptace jeho přítomnosti byla absolutním omylem.

Všimněme si, že i třeba Hnutí Duha, které se ochranou velkých šelem dlouhodobě a propracovaně samo zabývá, doporučilo za jistých podmínek odchyt či odstřel, pokud se odchyt nepodaří. Protože chápou situaci. S každou další fotkou medvěda u domků se nad budoucností všech medvědů a i ochránců přírody duhových i takových, kteří netrpí nenávistí k civilizaci, stahují hustá mračna.

Stavíme se tedy rozhodně pro odstranění v posloupnosti pokusů odchyt-uspání-odstřel tohoto jednotlivého kusu medvěda hnědého z volné přírody. A to ihned, respektive nejpozději do několika dní. V žádném případě nelze měsíc činit pokusy o odchyt. V případě uspání rozhodne o budoucnosti medvěda to, zda pro něho budou nalezeny vhodné podmínky pro jeho život v zajetí.

Lukáš Spitzer

RNDr. Lukáš Spitzer, Ph.D.,

Strana svobodných občanů