Docent Ševčík, prorok hojných zítřků, poctil svou přítomností krajské zastupitelstvo + bonus

Kdybyste na 19. zasedání krajského zastupitelstva, v pondělí 8. dubna 2019, přivřeli oči, jistě byste zahlédli mihotavé modré světélko. Na zasedání se zjevil prorok hojných zítřků, aby dodal odvahy příliš obezřetným. Přivedl ho archanděl? Nebo ho seslal sám Bůh? Ale ne, transcendentální prožitek končí ve chvíli, kdy hejtman pronáší, že na zasedání pozval proděkana Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze, rodáka ze Zlína, Miroslava Ševčíka. Já jsem si ale ještě chvíli dál myslel, že to opravdu byl prorok hojnosti.

blue-light-73088_1920

Hejtman ho (cca v 11:45) uvedl následovně:

„…s ohledem na to, že se tady podle mě velmi nespravedlivě, ale každý může mít jiný názor, někteří vyjadřovali k posudku naší vlastní univerzity, tak jsme požádali pana docenta Ševčíka… 

(Hejtman tady hraje alternativně inteligentního. On moc dobře ví, v čem spočívaly výtky zastupitelů k posudku, který vypracovala Univerzita Tomáše Bati. Vysvětlím to tedy nyní vám: Zastupitelstvo přikázalo krajské radě zajistit k investičnímu záměru výstavby nové nemocnice regulérní oponentní posudek. Hejtman zadal UTB jen opravdu velmi stručnou analýzu, která se dle tohoto zadání zabývala jen asi procentem toho, co má regulérní oponentní posudek řešit. Tvrdím, že pokud by UTB věděla, že se hejtman chystá dobré jméno UTB zneužít a tento korektní, ale stručný posudek nazvat nestydatě oponentním posudkem investičního záměru, práci by odmítla. To Jiří Čunek vytvořil situaci, ve které vypadá práce lidí z UTB nekvalitně. Práce skutečně není oponentním posudkem. V rámci stručného zadání je ale kvalitním elaborátem. A teď má hejtman tu „odvahu“ kárat ony „některé z nás“ za to, že se o posudku, potažmo UTB, vyjadřují negativně.)

čas cca 11:50: Docent Ševčík se rozhovořil o hospodářském vývoji v posledních letech, o hospodářských cyklech, o tom, že dochází ke snížení dynamiky růstu HDP a výběru daní, ale vše nasvědčuje tomu, že v nejbližších kvartálech nás žádný propad nečeká. Hovoří také o tom, že se ztratila dynamika růstu spotřeby, propad však nenastává, a s tím pochopitelně souvisí výběr DPH. Zároveň u daní z příjmů právnických osob je dokonce stále dynamika zachována, obdobně u daně z příjmu fyzických osob, kde pochopitelně důvodem je také růst mezd, atd., atd., atd. … Zdůrazňuje, že existují hospodářské cykly, ale že poslední dobou to vypadá, že sestupné křivky nejsou propadem HDP a výběru daní, že se jedná jen o zpomalení růstu.

čas cca 11:53: projev začíná být odvážnější. Tady docent říká, že i kdyby došlo k recesi, nedotkne se to fatálním způsobem daňových příjmů kraje. Může se snížit dynamika, nepůjde ale o fatální snížení výběru daní.

čas cca 14:20: Ještě později, to již v reakci na vystoupení jednoho z opozičních zastupitelů, přitvrzuje: I kdyby v recesi došlo k poklesu HDP, tak mrkněte, z čeho jsou složené daňové příjmy kraje, tam určitě nedojde např. k poklesu DPFO, určitě nedojde k dramatickému poklesu příjmů kraje.

Rajská hudba! Skoro se mi chce slyšet, že vůbec nedojde k poklesu příjmů. Nikdy. Maximálně neporostou tak rychle… Smutné ale je, že procitám. Ona daň z příjmu fyzických osob nečiní ani čtvrtinu daňových příjmů kraje. Podstatně významnější je DPH a daň z příjmu právnických osob. Procitám dvojnásob, protože na rozdíl od proroka sleduju vývoj HDP České republiky a vývoj vlastních příjmů kraje.

vlastní příjmy ZK HDP

Bohužel – realita byla v minulosti jiná, než tento prorok říká. A vidíte to i v grafu. Ve skutečnosti vývoj vlastních příjmů Zlínského kraje silně koreluje s vývojem HDP České republiky a navíc na hospodářské cykly reaguje velmi citlivě. Propady bývají výraznější než u HDP. Čili obráceně, než prorok říká.

A teď ještě k těm pojmům „dramatický pokles“, „fatální“…

Jestli je pokles fatální nebo dramatický, to závisí na tom, jak je hluboký, ale stejnou měrou i na tom, jak je rozpočet napjatý předtím, než k poklesu dojde. A ten je napjatý řádně. Dříve jsme již modelovali situaci, kdy by po navýšení plateb do dopravní obslužnosti (na prázdné vlaky a autobusy), došlo k propadu vlastních příjmů kraje, podobnému jako v roce 2008 a 2013. Garantuju, že ta situace by byla minimálně dramatická. Fatální snad ne. Byli jsme před Rakouskem, budeme i po něm.

Je tedy docent Ševčík falešný prorok? 

Přiznávám, je možné, že příliš hledím do minulosti, a prorok mi přišel sdělit, že už nikdy, už nikdy nikdy nikdy se vlastní příjmy kraje nepropadnou.

Zvažme variantu, že se jedná o falešného proroka, který neví, že je falešný. Zamysleme se, proč tedy přinesl tak pokroucené proroctví:

1)      Pan docent Ševčík uvedl, že tvorba řádného znaleckého posudku na podobné investiční záměry trvá tak půl roku. Ví to, protože jejich ústav obdobné posudky zpracovává. Pronesl sice, že pro své dnešní vystoupení použil stejné metody, pochybuju ale, že by mu hejtman tento znalecký posudek zadal již před pěti měsíci, a tak z lásky k rodnému kraji věc zanalyzoval zrychleně. Velmi zrychleně. Je třeba mu prominout, že například nestudoval historický vývoj vlastních příjmů kraje. Tím pádem si ani nemohl zkusit vymodelovat, co by takový propad, se kterým se Zlínský kraj v posledním desetiletí potkal dvakrát, udělal s tím zbytkem „vlastních“ příjmů po odečtení stovek miliónů ročně na prázdné autobusy a vlaky, tedy ne celkových! On pan docent uváděl ve svém vystoupení několikrát celkové příjmy kraje, zvláště tehdy, pokud chtěl ukázat, jak relativně titěrnou investicí vlastně nová nemocnice je. Možná neví, že cca 70% celkových příjmů kraje má povahu transferů, které krajem jen protečou. Nebo ví.

2)      Možná jen zahořel rychlou láskou na první pohled k „fungl nové moderní nemocnici 21.století, nejkrásnější v ČR, ba širém světě“, a vedle té lásky jsou prachy hnusná přízemní věc, jako se to stalo mnohým. Navíc – prachy byly, jsou a budou, že… A když to posvětím svou autoritou já, tak budou stoprocentně.

3) …

Jak dál?

Protože věřím, že v každém člověku je kus slušnosti, pořád doufám, že se hejtman rozhodne ukončit tato infantilní divadelní představení a začne jednat se zastupitelstvem seriózně. Stejně tak doufám, že přestane zneužívat informační mediální kanály Zlínského kraje, které mají sloužit k informování občanů, nikoliv výhradně k propagaci jeho vlastních vizí, jak je tomu poslední dobou. Zároveň doufám, že nebude znovu vymýšlet „fligny“, jak neplnit usnesení zastupitelstva.

Suma sumárum: prvním nezbytným krokem k úspěšnému vyřešení současné situace v projednávání budoucnosti zdravotnické infrastruktury ve Zlíně je to, že se hejtman začne chovat jako rovný chlap, slušně a férově.

Ještě jeden postřeh ze zasedání zastupitelstva

Krajská zastupitelka Ivana Majíčková, bývalá starostka jednoho velkoměsta v těsném sousedství vsi zvané Uherské Hradiště, evidentně trpí novým, v literatuře zatím nepopsaným druhem alergie. Jedná se o „Alergii na Pajonka“.

Klinický obraz alergie:

Alergická reakce na vystoupení Tomáše Pajonka na zasedání zastupitelstva nenastává vždy. Pokud k tomu však dojde, je velmi rychlá. Již v průběhu vystoupení Pajonka, nejpozději však 2,5 sekundy po jeho ukončení, mačká pacient čudlík a hlásí se do rozpravy. V průběhu čekání na slovo se intenzita reakce nesnižuje. První část finální fáze reakce provází verbální produkce, která je plus mínus vždy stejná: Pan Pajonk je nezkušený, nesmíte se na něho zlobit, kdyby měl tu zkušenost s obecní samosprávou, kterou mám já, tedy 16 let v zastupitelstvu velkoměsta, nikdy by nemohl říct takovou hloupost.

Následuje druhá část verbální fáze alergické reakce, ve které pacient dokazuje svou zkušenost. 8.dubna 2019 se například velemoudře ptá vedoucí ekonomického odboru krajského úřadu, jak na tom bude kraj z toho hlediska, zda zvažované investice nezaktivují tzv. dluhovou brzdu. Paní vedoucí uvedla správná čísla a informaci, že se k nebezpečné hranici zadlužení kraj nepřiblíží.

No tak vidíš, Pajonku! Strašíš, protože jsi nezkušený.

Potíž je v tom, že onen limit se počítá z poměru výše dluhu vůči CELKOVÝM příjmům obce či kraje. Ve velkoměstech, jako jsou například Kunovice, nebo i u malých a bezvýznamných vsí, jako např. Uherské Hradiště, tvoří naprostou většinu příjmů příjmy VLASTNÍ. Tedy takové, se kterými může velkoměsto či víska nakládat. V případě krajů je to jinak. U krajů totiž cca 70% všech příjmů jen „proteče“, mají povahu transferů, a jen asi 30% jsou vlastní příjmy, se kterými může do nějaké míry kraj nakládat. To je prostě nedostatek výpočtu hranice zadluženosti pro spuštění dluhové brzdy. To, že se v kraji neblížíme k dluhové brzdě, neznamená, že nevznikne vážný problém. Zatímco u obcí tato hranice funguje jako pojistka proti „krachu“, u krajů to nefunguje. Mnohem relevantnější by byl poměr zadlužení vůči vlastním příjmům. A ještě mnohem relevantnější je vědět, kolik z těchto příjmů je skutečně disponibilních, kolik nezahučí například v platbách za strašně moc prázdných autobusů a vlaků. A my to, vážená paní, pečlivě studujeme.

marek štěpán portr1

Marek Štěpán

Svobodní, Zlínský kraj